O přípravách na zahradnickou sezónu, o předpěstování zeleninové sadby, vhodných termínech a zmrzlých mužích, kteří nás někdy brzdí v rozletu
Leden nám utekl jako voda, zahrada pod vlivem zdivočelého počasí neví, jestli má dělat jaro, zimu nebo hrát na subtropy. My sice na počasí taky žehráme, ale s gumáky, funkční mikinou a čajem v termosce už vyrážíme do skleníků. Protože kromě úklidu posledních zbytků loňské sezóny a rozvážení hnoje, kterého se chopil tatínek, máme plné ruce práce s přípravou letošní sadby, abychom měli dost sadby na trh, dost zeleniny tamtéž a hlavně dost květin do kytic všeho druhu.
Vy si kvůli pár kouskům paprik, květáku a ředkviček skleník ani valník hnoje pořizovat nemusíte. Vystačíte bohatě s okenním parapetem nebo dvěma. Záleží, jak velké pěstitelské ambice ve vás dřímou. A co nestihnete, to za vás na jaře vyřešíme a sadbu dovezeme. Na nás je spoleh!
Kvalita výpěstků závisí na kvalitě substrátu, do kterého vyséváme, pikýrujeme nebo řízkujeme. Důležitý je vysoký obsah humózních a organických látek, vyrovnaný poměr živin a nízká specifická váha, která zaručí kyprost, lehkost a vzdušnost. Díky tomu semena dobře klíčí a rychle se vyvíjí kořenový systém. Při nákupu substrátu vybírejte ten s označením VÝSEVNÍ. Skládá se obvykle z jemné rašeliny s přídavkem křemičitého písku a humusu, hnojiva a někdy také perlitu.
U nás v zahradnictví používáme pro výsevy dva druhy substrátů. Do sadbovačů nebo hrnků nejprve urovnáme hrubší substrát s vododržnou složkou a obsahem mikroprvků, poté do dolíčků vysejeme osivo zeleniny nebo květin a nakonec zasypeme tenkou vrstvou jemnějšího výsevního substrátu.
Pro množení balkonových rostlin, třeba oblíbených muškátů, nebo pokojovek je dobré mít po ruce i perlit. Je to v přírodě se vyskytující vulkanické sklo s vysokým obsahem vody, které se po zahřátí rozpíná. Je velmi lehký a kromě použití čistého perlitu pro zakořenění řízků se přimíchává do substrátů pro kaktusy, sukulenty i tropické rostliny.
Výběr dostupných nádob pro předpěstování je v současnosti obrovský a každý materiál i tvar má svoje pro i proti. Používat můžeme plata, především plastová (ta dřevěná už patří spíše mezi muzeální kousky), do kterých sejeme rozhozem na široko. Tento způsob u nás využíváme nejčasteji u osiv, které mají nejistou klíčivost nebo u druhů s příliš malými semeny. Takové necháme po vyklíčení trošku poporůst a potom je pikýrujeme do sadbovačů nebo hrnků. Přímo do sadbovačů (plastových nebo lisovaných z buničiny či rostlinných vláken) můžeme vysévat květiny (po špetkách menší druhy, jednotlivě ty větší) i zeleninu, nejčastěji tu košťálovou, pórek, celer nebo všemožné druhy salátů. Plodovou zeleninu sejeme přímo do hrnků, obvykle po dvou semenech. Ačkoliv je keramika krásný materiál, pro předpěstování zeleniny v hrncích volíme raději plast. Váží míň, lépe se čistí a především lépe brání přesychání substrátu.
Osetá plata, sadbovače nebo hrnky umístíme do tepla (20 – 25°C), aby semena brzy vyklíčila. Substrát udržujeme stále vlhký. Jakmile výsevy vyklíčí, vyžadují hodně světla. Teplotu můžeme naopak snížit, postačí 15 – 18 °C. V přílišném teple a s nedostatkem světla se mladé rostlinky vytahují a jsou slabé.
Podmínky růstu jsou pro předpěstovanou sadbu při výsadbě na pole nebo záhony obvykle horší než podmínky, ve kterých jsme sadbu předpěstovali. Většinou je chladno, půda horší, vítr vysušuje půdu a slunce hrozí úpalem. Při přesazení také narušíme kořenový systém. I proto je dobré sadbu na výsadbu připravit.
Nejdůležitější je otužení. Začneme asi 10 dní před výsadbou. Více větráme, pařeniště odkrýváme a 3 až 4 dny před výsadbou necháme rostliny odkryté i přes noc (pozor, nikoliv teplomilnou zeleninu).Těsně před výsadbou rostliny přihnojíme a pořádně zalijeme.
Termín výsadby závisí na průběhu počasí a druzích předpěstované zeleniny. Raný salát můžeme vysazovat už na konci března. V polovině dubna už můžeme sázet i ranou kapustu, zelí a květák. Po ledových mužích vysazujeme teplomilnou zeleninu, jako jsou rajčata, okurky, papriky, lilek nebo celer.
Většina druhů zeleniny se množí generativně – semeny. Některé druhy zeleniny nemusíme předpěstovávat na parapetu, ve skleníku nebo pařeništi, ale můžeme je přímo vysévat do půdy. Přímý výsev využijeme u zeleniny jako je mrkev, petržel, kopr, špenát, pastinák, červená řepa a dalších. Uplatní se také u zeleniny otužilé, jako je ředkvička, nebo u takové, kde nezáleží na její ranosti.
Způsobů jak množit nejen zeleninu, ale především okrasné rostliny, je více. Ať už je to dělení trsů, řízkování, roubování nebo hřížení. O tom ale zase příště, rovnou k tomu přídáme i tipy na pokojové rostliny nebo trvalky, které stojí za vyzkoušení.
A pro víc informací k jednotlivým druhům zeleniny sledujte naše Stories!
O reklamách, kterým není radno vždy věřit, o mulčování, které textilie nahradí, o půdě, kterou je třeba chránit a o trvalkách, které žádnou textilii nepotřebují
O pořádku na zahradě, který dělá dobré sousedské vztahy, o zodpovědnosti za vlastní majetek a o tom, že nicnedělání může znehodnotit pole i louky
O přípravách na zahradnickou sezónu, o předpěstování zeleninové sadby, vhodných termínech a zmrzlých mužích, kteří nás někdy brzdí v rozletu
