O tom, že bílá sluší nejenom nevěstám, o podzimní úpravě, která prospěje ovocným dřevinám na zahradě i v sadu a o mrazu, který dá stromům někdy pěkně zabrat
...ptala se babička, Mařenka Rosůlková, své dcery, Dany Medřické, v nesmrtelném seriálu Taková normální rodinka. Nahradit malíře při bílení domu rozhodně nechceme, ale jednou za rok vzít do ruky štětku, kartáč a vápno je zahradě jedině ku prospěchu. A co všechno natřeme? Naši pozornost si zaslouží především ovocné stromy. Ale i těm okrasným, když je vysadíme, nemůžeme nátěrem uškodit.
V zimě a brzy na jaře, kdy panují mrazy, dokáže slunce zahřát kůru na kmeni a stromem začne proudit míza. Když slunce zapadne a teplota opět klesne se rostlinná pletiva prudce zchladí a dojde tak k jejich poškození. Mráz má na svědomí i vznik mrazových trhlin, které se zdravý strom snaží zahojit a zavalit. Poškození se obvykle zřetelně projeví až v létě, kdy poškozený kmen netloustne, poškozená část změní zbarvení a propadá se. U mrazových desek často vzniká zával, který překrývá okraje poškození. Ve středu poškození ale dochází k praskání a odlupování korových pletiv a k obnažení dřevního válce. Když ale kmeny stromů natřeme, bílá barva většinu světla a tepla odrazí a míza může spát až do jara.
Kmeny a silné větve stromů je ale vhodné nátřít i po velkém prořezání nebo uvolnění zápoje. Náhlá změna světelných podmínek může zapříčinit korní spálu především u stromů s hladkou kůrou, jako jsou buky, javory, habry a duby. Zasažená kůra praská, usychá a odlupuje se. Strom poškozený mrazem, trhlinami i korní spálou je v dalších letech také mnohem náchylnější k napadení houbovými chorobami.
Prarodiče jistě stále nedají dopustit na vápenné mléko. Vyrobíme si ho jednuduše z hašeného vápna a vody. Natíráme je štětcem na suchý, očištěný kmen. Pro odstranění nečistot dobře poslouží kartáč, na hrubší kůru je ideální ten kovový. Výhodou pří použití vápna je nízká pořizovací cena. Nátěr, který se vlivem deště a sněhu z kmene smývá, postupně uvolňuje vápník do půdy, které také prospívá. Nevýhodou je však krátká životnost nátěru, často ho bývá třeba obnovit dvakrát do roka, na jaře a na podzim.
Zlatou střední cestou bývá hotový nátěr na kmeny, který je dostupný v malých i větších baleních v zahrádkářských potřebách i hobbymarketech. Pokud před nanesením dobře očistíme podklad, nátěr často vydrží dvě až tři sezóny. Obnovení nátěru je nejvhodnější provést na podzim.
Pro profesionální použití je určený přípravek Arbo-flex. Nejprve se nanáší podkladový nátěr žluté barvy a na něj bílý ochranný nátěr. Přípravek je pružný a prodyšný, životnost výrobce uvádí nejméně sedm let, jeho cena tomu ale odpovídá.
Začneme tím nejjednodušším. O kmen stromu můžeme opřít desku z jižní strany, která poskytne potřebný stín. Opatření vhodné tak pro dva, tři stromky v zahradě. Ve velkém sadu už by to dalo pěknou hromádku prken.
Často najdeme i kmeny omotané jutou, netkanou textilií nebo rohoží z rákosu nebo štípaného bambusu. Stále více se však od nich upouští, protože jsou tyto materiály nasákavé, zadržují příliš mnoho vlhkosti a kmen je o to náchylnější k houbovým chorobám. Tohle bydlo se taky líbí všemožným breberkám a hmyzákům, takže pokud to jen trošku jde, omotávání kmene se raději vyhněte.
To je snad vše, co jsme k bílení stromů potřebovaly napsat. Takže opáčko na konec. Kmeny natírat na bílo, nátěr pravidelně obnovovat a babičky ví, co dělají. Amen!
O tom, že bílá sluší nejenom nevěstám, o podzimní úpravě, která prospěje ovocným dřevinám na zahradě i v sadu a o mrazu, který dá stromům někdy pěkně zabrat
O té naší úrodné zahradě od jara do zimy, nových přírůstcích, o smělých plánech a odvážných klientech, rodících se zahradách a jedinečných interiérech a o práci, která nás stále baví
O nečekané úrodě, o kouzlu sobotních rán, o receptech, které musíte vyzkoušet a o neplánovaném rozšíření naší nabídky
