Počasí se venku tváří aprílově, chvilku poprchává, pak vykoukne sluníčko a v noci ještě přituhuje, ale i tak to chvílemi svádí k procházkám. Ve všední den spíš hledíme urychlit přesuny do práce, obchodu, fitka nebo knihovny a pak zas honem domů k večeři, ale o víkendu si stihneme všimnout, že už je na co koukat a vzduch začíná vonět.

Když už se na tu procházku vypravíme, tak si kromě výroby vitamínu D můžeme nějaký ten vitamín přinést do kuchyně. Jen si s sebou vezměte papírový sáček nebo košík, nůžky a pokud nejsme v botanice právě zběhlí, chce to správného rádce. Internety se sice hemží aplikacemi pro určování rostlin, ale my nedáme dopustit ani na Deyla s Hískem. Naše květiny jsou plné botanických ilustrací, které mají znázorněné důležité určovací znaky, a kromě uvedeného názvu českého i latinského se hodí i uvedená stanoviště, na kterých se s tou či onou rostlinou setkáme.

Rostliny sbíráme pouze ty, které dokážeme bezpečně určit. Nechceme si ublížit konzumací neznámého a místo zdraví si přivézt břicha bolení. Sbíráme na zahradě nebo v přírodě. V parku, kde se venčí psi nebo u cest, kde je provoz, si užijeme pohled na kvetoucí trávník a louky a utrhneme si nejvíš pár květů do vázy.

Kterými rostlinami stojí za to zpestřit jarní jídelníček?

Popenec břečťanolistý – Glechoma hederacea je nenáročná rostlina, kterou najdeme na vlhčích místech v zahradách nebo podél cest. Květy se hodí na ozdobu pomazánek i dezertů, nať se hodí i k tepelnému zpracování. Vyzkoušejte ji třeba do jarní hlavičky spolu s kopřivou dvoudomou – Urtica dioica, nebo mladé výhonky přidejte do smesi listových salátů nebo bylinkového másla.

Česnek medvědí – Allium ursinum je snad už notoricky známý. Jeho sběr se lidem trochu vymkl z rukou a některí se nezdráhají plundrovat i chráněná území. Pokud máte svůj kousek zahrádky a je tam i vlhčí, stinný kout, můžete se na podzim porozhlédnout po cibulkách nebo rostlinách v květináčích a svou malou plantáž si opečovávat doma.

Ptačinec žabinec – Stellaria media je vitální plevel všech zahrádek, pařenišť a skleníků. Sklízet ho můžeme od jara do podzimu a je-li zima mírná, tak i tehdy je co zobat. Sklízíme mladé, nekvetoucí výhony. Používáme jej jen začerstva, do salátů nebo na ozdobu studených pokrmů.

Za vyzkoušení stojí i mladé lístky jitrocelu kopinatého – Plantago lanceolata, kterým to sluší třeba osmaženým v pivním těstíčku, uzavřená květenství vesnovky obecné – Cardaria draba používáme jako brokolici, třeba lehce podušenou na másle, rašící lístky řebříčku obecného – Achillea millefolium jsou krásnou ozdobou salátů a rašícím kerblíkem lesním – Anthriscus sylvestris a bršlicí kozí nohou – Aegopodium podagraria nahradíme petrželovou nať nebo libeček.

A co květy?

Na kandovaných květech violky vonné – Viola odorata si pochutnávala i císařovna Sisi. Vy je můžete vyzkoušet do salátů, na dezerty nebo si z nich vyrobit fialkový ocet naložením květů do jablečného octa.

K jaru patří i sedmikrásky – Bellis perenis. Jedlá je celá rostlina, ale nejlepší chuť mají poupata a květy. Slušet jim to bude ve slané i sladké kuchyni.

Žluté květy prvosenek – Primula sklízíme až těsně před upotřebením, aby nám nezvadly. Zdobíme jimi saláty, polévky i sladké dobroty.

Plicník lékařský – Pulmonaria officinalis najdete na vlhčích stanovištích listnatých lesů, pěstuje se ale i jako okrasná rostlina v zahradách. Růžovo-fialovými kvítky můžete zdobit slané i sladké, lístky na jaře zpestří zeleninový salát.

Lákají vás také jedlé květy, ale nemáte odvahu si je sami nasbírat? V letošním roce jsme se v našem zahradnictví také pustili do jejich pěstování. Budete-li chtít ozdobit narozeninový dort nebo kanapky, ozvěte se nám a krabičku květů vám rádi připravíme.