O podzimním stěhování pokojovek, o pěstitelských úskalích zimní péče, o tom, že každá pokojovka chce své místo
V MAIRE trpíme klasickou zahradnickou chorobou - sběratelstvím (čtěte syslením) všeho zeleného, co rostlinu připomíná byť jen vzdáleně. Proto nám jsou taky všechny parapety v bytě úzké, teplotu bychom nejraději v každém pokoji jinou a kdyby to jen trošku šlo, místo koupelny bychom zřídili tropický skleník. Ušetřena nezůstala ani rodina a přátelé, které při každé vhodné příležitosti obdarováváme květináčkem s nějakým lupením. To víte, zelená uklidňuje a tahle ještě čistí vzduch a vyrábí kyslík!
V posledních týdnech jsme s místem bojovali zas. Domů se stěhovala všechna ta letněná drobotina z balkonu, terasy i zahrady. Pro stejně zapálené pěstitele máme pár tipů, na co si dát pozor.
Většina hmyzích škůdců pokojových rostlin má ráda teplý a suchý vzduch v interiéru. Rozvoj můžeme omezit rosením rostlin nebo jejich sprchováním, které zvyšuje vlhkost vzduchu a pravidelnou kontrolou. Pokud už nějaké škůdce zpozorujeme, je vhodné napadenou rostlinku ošetřit vhodným preparátem a umístit ji do karantény, abychom zabránili šíření škůdce na další rostliny.
Mnoho pokojových rostlin v zimních měsících vítá chladnější interiér. Ty nejotužilejší, jejichž původní domovinou je teplejší mírné pásmo nebo chladnější subtropy, vyžadují teploty jen mezi 3 a 8°C. Patří sem například vavřín (Laurus), rozmarýn (Rosmarinus) nebo myrta (Myrtus). Poloteplé interiéry s teplotou kolem 12 až 15°C jsou ideální pro subtropické rostliny, například chřest (Asparagus), tenuru (Sansevieria) a fíkovník (Ficus). Teplé interiéry svědčí tropickým a subtropickým rostlinám, například orchidejím, toulitkám (Anthurium) a krotonům (Codiaeum). Mnohé z tropických rostlin však potřebují vysokou vzdušnou vlhkost a proto se uplatňují ve sbírkových sklenících, nikoliv v obytných interiérech.
Hnojení pokojovek na podzim postupně omezujeme. Dny se krátí, rostlinám se dostává méně světla a mají tendencí se "vytahovat". Nadbytečným hnojivem bychom rostliny motivovali k tvorbě dlouhých výhonů s menším množstvím lístků, které jsou křehké a snadno se vylamují. V chladnějších interiérech omezujeme i zálivku, aby nebyla půda přemokřená a nedocházelo k odehnívání kořenů.
A jak se mají pokojovky u vás?
Bojujete s místem na parapetech a poličkách nebo opečováváte jeden kaktus na stolku u počítače?
O rostlinách, které jsme na základce trápili nepéčí, o tom, že retro už zase přišlo do módy a o pokojovkách, které prostě potřebujem k životu
O imunitě, která nás dokáže potrápit, rostlinách, které nám dokážou ucpat nos i přírodní pomoci, která nám může od pylových alergií ulevit
O reklamách, kterým není radno vždy věřit, o mulčování, které textilie nahradí, o půdě, kterou je třeba chránit a o trvalkách, které žádnou textilii nepotřebují
