O příchodu léta, o tradicích slunovratu, o lučních květech a bylinách, o tom, jak ve snu uzřít budoucího muže

Dnešním upršeným dnem a nocí se loučíme s jarem a úderem 23. hodiny a 44. minuty vítáme astronomické léto. V řadě zemí je letní slunovrat dodnes významným svátkem. Oslavuje se vítězství světla nad temnotou, dobra nad zlem. Stavět májku a pálit ohně nemusíme, ale uvít si věneček z lučních květin jako upomínku našeho úzkého spojení s přírodou zvládneme i při procházce na louce.
Stejně jako je noc letního slunovratu magická a opředená tajemstvím, i k noci svatojánské se váže mnoho pověr. Babky kořenářky tuto noc sbíraly byliny, které měly kouzelnou moc. Neprovdané dívky zase trhaly devatero kvítí, aby z něj uvily kytice. Když ji dívka dala pod polštář, v noci se jí ve snu ukázal její budoucí muž. A které z bylin nemohly v kytici chybět?
Bylina svatého Jana - třezalka tečkovaná
Svatého Jana černobejl - pelyněk černobýl
Svatého Jana bylina - pelyněk pravý
Kadeř svatojánská - komonice lékařská
Svatojánské zelí - rozchodník prudký
Svatojánská kytka - kopretina bílá
Modrák či modráček - chrpa polní
Slzičky Panny Marie - hvozdík kartouzek či hvozdík kropenatý
Verbena - sporýš lékařský
Vlčí ocas - blín
Už jste si zkusili v přírodě nasbírat byliny na čaj? A co pouštění svatojánského věnečku po vodě?
O květinových záhonech, které se každý rok ukážou v jiných šatech, o letničkách, které udělají parádu i bez předpěstování ve skleníku, a o směsích osiv, které upoutají pěstrými barvami i laděním tón v tónu.
O životě pokojovek, jejich původu, o pokojíčku, ve kterém se spokojeně zabydlí, o nezvaných hostech i wellnesu, který je radno rostlinkám občas dopřát
O práci i legraci, o pracovních výzvách i zahradních jistotách, o nových parťácích a zákaznících, ze kterých se stali přátelé