O práci i legraci, o pracovních výzvách i zahradních jistotách, o nových parťácích a zákaznících, ze kterých se stali přátelé
Každý rok má svůj rytmus. Začíná plánováním, končí bilancí a mezitím je plný práce, rozhodnutí, cest i drobných radostí. Ten náš se odehrával v zahradách, sadech, na trzích, u pracovních stolů i mezi lidmi, kteří sdílejí stejnou lásku ke krajině a květinám. Byl pestrý, intenzivní a v mnohém přelomový. Pokud máte dlouhou chvíli, pojďte si s námi projít dvanáct měsíců, které jsme strávily s rukama v hlíně a hlavou v květech.
Do nového roku jsme vkročily celkem zostra, v pevném obutí a s termoskou v jedné a deskami v druhé ruce. Pustily jsme se totiž do inventarizace. Zima k nám byla docela vlídná, občas se dokonce ukázalo i sluníčko a dalo oschnout blátu na holínkách. Moc se těšíme, až se nová cyklostezka vyloupne z výkresů, vybraným stromům se dostane řádné péče a z rozorané polní cesty se stane příjemná procházková trasa pro místní i přespolní. Do terénu jsme vyrazily nejen na Hané, ale i na Vysočině – když už máme to zimní obutí, tak ať ho taky užijem!
Leden se rychle přehoupl a i v únoru jsme část pracovní doby trávily na cestách, na schůzkách i zahradách. Aby naše bolavé nožičky vypadaly trošku k světu, za odměnu jsme si dopřály pedikůru a veselé barvičky, jako o dovolené. V našem zahradnictví v Dubu jsme se do toho taky pořádně opřeli. Pily, nůžky, motorovky a krumpáče zahájily sezónu a pálit zase bylo co. I na nějaký ten špekáček došlo, protože naši drahou šéfkuchařku/sestru Andrejku skolil bacil. Když už jsme byli takhle hezky rozehřátí, vyrazili jsme na prořezávky do sadů. Dopřáli jsme ovocným stromům i keřům novou fazónku, aby se k ovoci dostalo sluníčko a větve ustály očekávanou nadílku plodů. Rozcvičily jsme si i zápěstí při vázání kytic – kouzlu přirychlených květů nedokážem odolat!
V březnu už jsme vítali jaro se vší parádou. Pustili jsme se do jarních výzdob interiéru i exteriéru firem i rodinných domů. V rodícím se litovelském knihkupectví Knížkê a káva jsme nechaly vykvést veliký mrak, kde se záhy zahnízdili i plstění ptáčci. Když si počasí dalo říct, vyrazili jsme opět do terénu a pokračovali jsme s dalšími řezy ovodřevin. Konzultovali jsme, obhlídkovali jsme, až se z nás kouřilo. A koncem měsíce jsme v Hněvotíně připravili pro místní obyvatele a fanoušky zeleně workshop řezů ovocných i okrasných dřevin. Výuka se po pár hodinách zvrhla v podnětnou diskusi o stavu zeleně v obci a správné péči o pozemky obecní i ty v soukromých rukou. Doufáme, že jsme se nepotkali naposledy a že se v dalším roce potkáme třeba nad trvalkami.
S příchodem jara nám začala sezóna realizací. Nejmilejším soustem byla zahrada v Milonicích. S tou jsme začaly už v roce 2024 – projektem a prvními rekonstruovanými záhony. V tomto roce jsme hodně káceli, prořezávali, zakládali trávník a vysázely stovky trvalek a desítky keřů a popínavek. Zahrada se konečně nadechla a získala spoustu světla. Za tuhle dřinu jsme si dopřály koncert Báry Polákové v Sonu a byl to fakt nádherný večer! Ze zvědavosti jsme se zastavily i na Jarní Floře v Olomouci a cestu si trošku protáhly až do Zábřeha, kde nás čekala inventarizace a příprava projektu vegetačních úprav u plánované rekonstrukce při vlakovém nádraží. A co se dělo v Dubu? Tam jsme pilně sely a pikýrovaly květinovou sadbu, abychom mohly po zmrzlých naběhnout na připravené záhony a vysázet ty tisíce rostlinek, ze kterých bude v létě velká květinová nádhera.
Konečně je to tu. Mrazíky si daly pohov, sluníčko zahřálo zem a my mohly ty naše květinové ťutínky konečně vysázet do úhledných řádků. To bude taková krása! Květinami jsme však nešetřili ani na vašich zahradách. Bedny a další bedny jsme vysázeli třeba ve Lhotce u Zbiroha, Milonicích i Michalovicích – do záhonů, podrostů, zpevněných břehů a ve hře byla i zelená střecha. Rozvezly jsme i letničky do vašich truhlíků, v kombinacích tradičních i pěkně divokých. Vyzkoušely jsme si i vystavování a prodej na Krajkářských trzích v Praze. Vyvezly jsme sem naše zástěrky s modrotiskem, vlněné ponožky od babičky i pokojovky ve skle. Pracovaly jsme taky na přípravě online floristického kurzu. Potřebovaly jsme nafotit a natočit postupy práce různých technik a floristických disciplín. Opět nám s tím pomohla Renáta Jančo. Ještě jednou velké díky. A co kultura? Tentokrát krásný koncert klasické hudby v Manském sále kroměřížského zámku.
Máme fotky, máme videa, ale co prezentace? S rychlostí větru vnikají studijní podklady i prezentace. Protože za chvilku začínáme. Náš online kurz Základů floristiky. Studentky se sešly z Čech, Moravy i Slovenska a byla to opravdu skvělá parta. Všem přejeme, aby je práce s květinami bavila a přinášela jim radost. Od počítače zpátky do reality. Sklízíme jedlé květy, pečujeme k letničky na záhonech a těšíme se na prázdniny, až všechnu tu krásu uvážeme a dovezeme do Olomouce na trh. A závěrem června to nejdůležitejší. Irenka statečně zvládla výlet do porodnice a MAIRE přibyla obrovská posila do týmu – malý šéf.
Prázdniny, hurá! Děti prchly ze školy a my stále vyučujeme. Ale nikdo z kurzu na prázdniny nehledí. Všichni si naopak užívají tu pestrost přírody a záplavu rostlinného materiálu, se kterým můžou trénovat a pracovat. Především pro studentky, ale nevylučujeme ani ostatní zájemce, jsme sestavily dvě sady floristického nářadí a potřeb. Už žádné obíhání květinářství a zahradnických center. Hezky všechno potřebné pohromadě a bez starostí. Na naší květinové mikrofarmě už se květy předání, který bude víc vonět a bude víc k světu. Takže hurá na trh a udělat tam pěknou show. Náš stánek je totiž nepřehlédnutelný a kytice z rukou Maru jdou na dračku.
Kytky utěšeně rostou a kvetou a na trzích už máme svou stálou klientelu. Ale lákáme pochopitelně i nováčky. Kromě květin s sebou vozíme i med od tatínka z Vysočiny, řezané bylinky, pro které jsme založily nový záhon, a sem tam i nějaké to drobné ovocíčko na koláč nebo jen tak na chuť. Nežijeme ale jen a pouze trhem. Seznamujeme se taky s novými zahradami, připravujeme podzimní realizace a taky v širokém kruhu rodinném oslavujeme příchod malého šéfa.
Začátek školy vítáme s pořádnou zeleninovou úrodou. A tak sklízíme, vážíme, balíme a rozvážíme naše nejhezčí výpěstky – v okolí Olomouce, Brna, ale občas i na Vysočinu nebo směr Praha. Chcete taky svou bedničku? Není nic snazšího, než se přihlásit k odběru aktuální nabídky. Malí a střední farmáři se spolu přátelí a často taky spolupracují. Nejinak to máme my. Výplod jedné takové spolupráce MAIRE a Doubravského dvora najdete v sýpce areálu v Novém Dvoře. A není všem dnům konec. Pro rok 2026 chystáme další společné překvapení.
Podzim je tu v plné síle. Je ideální čas na výsadbu trvalek, dřevin i cibulovin. Takže sázíme, rozvážíme objednávky a pomáháme s realizací dalších krásných květinových detailů vašich zahrad. Do Rožnova nejedeme pracovně. Ale je to nutnost. Zkontrolovat všechny týmové oči a pořídit brýle k počítači, na zahradu, na řízení... Za péči o celý tým děkujeme RH Optik. Když už na tu práci opět vidíme, můžeme se vrhnout do výroby všech objednaných dušičkových dekorací. Věnce, žardinky, kytice a spousta dalšího. A když Dušičky, tak i Halloween a s ním i pořádná úroda dýní. Letos ještě více barev, ještě více odrůd. Na zub i k výzdobě domova. Mráz se s námi ale bohužel nemazlí, takže se sklizní květin je pro letošek útrum. Teď už jen stříháme, vyrýváme, uklízíme, zazimováváme a těšíme se na advent.
Olomouc Design Days jsme si vloni užily jen ve formě přednášky, letos jsme do toho skočily rovnýma nohama a z týdne na týden jsme, teda především Irenka, vyfičely květinovou výlohu v Galerii Mona Lisa. Pro hovoranskou husu jsme připravily slavnostní uvítání. Ohňostroje cordyline zaujaly nejednoho místňáka. Adventní přípravy letos probíhaly na Vysočině, v Uhelné Příbrami. Dobrým jídlem i koledami nás poctila maminka Dana, zvěřinou, uzenými rybkami, medem a pálenkou nás zásoboval tatínek Luboš a kdybyste viděli tu sněhovou nadílku. No nádhera. Když bylo vše vyrobeno, uvázáno a pečlivě nabaleno, vyrazili jsme zdobit interiéry a potom rozvézt všechnu tu nádheru do vašich domovů. Dva listopadové víkendy se nesly ve znamení workshopů. Pro ty, kteří si chtěli trošku ulepit prsty od smůly a užít si společnost dalších stejně naladěných dam. Něco jako draní peří našich babiček.
Vánoční večírek jsme si užili na trase Brno-Praha a zpět. Poprvé jsme vyzkoušeli dětské kupé, na kočárky ne tak úplně připravené, ale to nevadí. V Praze byla spousta světýlek, turistů tak nějak přiměřeně, díky včasnému termínu výletu ještě před Mikulášem. Pořídily jsme si krásné dárky, hadí šperky od Janji Prokić jako připomínku toho letošního v lecčems přelomového roku dřevěného Hada. Pokračovaly jsme taky s výjezdy do terénu a obhlídkami. Letos jsme si užily i pečení s maminkami, protože to sladké až tolik nepotřebujem, ale společně strávený čas je nejvíc. Poslední adventní víkend jsme věnovaly mini workshopům výroby štědrovečerních svícnů, protentokrát v Olomouci, v Éčku ve Smetanových sadech. Opět jsme se tu potkaly s Renátou Jančo, která našila novou kolekci a dobroty jsme mohly mlsat od Coffee parku. A pak už vlastní stromečky, balení dárků, koledy, svařák a Vánoce.
Aby i další rok byl plný květin, krásné přírody, nových výzev a dobrých přátel nám i vám přeje Maru, Iren i malý šéf!
O práci i legraci, o pracovních výzvách i zahradních jistotách, o nových parťácích a zákaznících, ze kterých se stali přátelé
O péči, kterou bychom měli věnovat půdě, aby byla živá a úrodná, o rostlinách, které nám pomohou půdu provzdušnit, nakypřit a pohnojit a taky o postupu práce, který není radno ošidit
O tom, že bílá sluší nejenom nevěstám, o podzimní úpravě, která prospěje ovocným dřevinám na zahradě i v sadu a o mrazu, který dá stromům někdy pěkně zabrat
