O uplynulém roce, který utekl jako voda, o toulání napříč republikou, o místech, kam se zas a znova vracíme
První pracovní týden roku 2023, na stole šanony s účetnictvím, poznámky a výkresy k inventarizacím, na obrazovce rozepsaný plán péče a hlava stále trochu v tom roce 2022. Nové se nemá otvírat, dokud není uzavřené staré. Pojďme teda společně uzavřít rok 2022 lehkou rekapitulací, co se nám povedlo, co uděláme příště lépe a na co se můžeme těšit v tom roce letošním.
Protože korona opět řádila a návštěvy a cestování bylo záhodno omezit na minimum, věnovaly jsme čas dovybavení pražské kanceláře. Když to situace dovolila, pomáhaly jsme s kurzy etikety EPAPrague. A ve volných chvílích jsme při výrobě dekorací a doplňků pro náš nový e-shop cvičily jemnou motoriku. Ta se totiž ve svatební sezóně přijde vhod.
V únoru jsme se od stolu věnovaly rozpracovaným projektům. Úředničinu jsme si zpestřily tu procházkou po nových realizacích, tu dobrým obědem nebo kultůrou. Na výlet jsme se vydaly na pozemek u nově budovaného rodinného domu v Plumlově. Byl to pro nás skvělý zážitek, protože dům tak krásně usazený ve svažitém pozemku, který využívá všech výhledů do krajiny, nepotkáváme často. Pomalu ale jistě jsme také oprášily nářadí a jaly se věnovat řezu ovocných dřevin.
S výlety jsme neskončily ani v březnu. Čekala nás malá tour de republika, v abecedním pořadí zahrada Chotěboř (2x), Olomouc, Sirákovice, Svatý Kopeček a Světlá. Řezaly jsme taky hlava nehlava, ve školní zahradě v Uhelné Příbrami, v sadu v Nemilanech, v Dubu a Věrovanech. K tomu jsme zvládly i další kurz etikety v Hotelu Augustine, jarní výzdobu v Atelisu a za odměnu jsme se podívaly do Státní opery Praha na Madame Butterfly.
Začátek jara jsme věnovali obhlídkám zahrad, jak těch “hotových“, tak těch v procesu. V zahradnictví vše rostlo jako z vody, takže jsme mohli spustit prodej zeleninových a květinových přísad. Abychom do nové sezóny vkročili zase o kousek lépe vybavení, pořídili jsme si na naše společné schůzky Ipad. Můžeme tak na místě vše ještě lépe proměřit, nakreslit rychloskicy prostor i zobrazit zamýšlené rostliny.
V květnu se nám do plánu připletli opozdilci – ještě pár zahrad potřebovalo nutně novou fazonku, takže nás naše cesty zavedly opět do Olomouce – Holice a do jablečného království v Tuchorazi. Od práce na záhonech a jezírku nás v Pohořanech vyhnaly divoké včely a pokoj nám daly až na podzim. Do té doby musel pan majitel ve včelařské kukle bojovat sám, s instrukcemi a konzultacemi prací na dálku. Pak nám bude někdo říkat, jak je to zahradničení klidná práce! Realizace jsme si ale i tak neodpustily. Zvládly jsme vysázet záhony v chatové oblasti v Chotěboři a vysadily "základní trvalku" do naší nově budované ukázkové zahrady v Dubu nad Moravou. Stihly jsme i naši první svatbu ve svaté Anně a na závěr i maturitní ples, protože kromě kytek nám i sourozenci rostou jako z vody.
Červen bychom mohly nazvat měsícem zdravotním. Poloviny firmy si jela léčit zdraví do Čeladné, ale ve výsledku to byla spíš práce na dálku, a spíše než se zdravým duchem se návrat nesl ve znamení nových nálezů. Případ budeme i nadále sledovat. V Dubu se mezitím měla zahrádka řádně k světu, do školek jsme mohly pro další trvalky pro doplnění sortimentu a boj s plevelem jsme vyhráli 1:0 na body. V Inspiritu jsme si závěr měsíce užily na zámečku Bon Repos, v Pražské křižovatce a sv. Mikuláši na Staroměstském náměstí.
V Inspiritu jsme pokračovaly i v červenci, tentokrát v paláci Lobkowicz. Před odjezdem do Poniklé jsme ještě stihly vydobýt cibuloviny ze záhonů, ve sklenících nafotit novou kolekci s Renátou Jančo a obhlédnout zahradu ve Rtyni v Podkrkonoší. Poniklá nám letos nadělila krásné počasí. Opět jsme tvořily krásu nesmírnou. Kromě tradičního paličkování jsme vyzkoušely i háčkování irské krajky, předení vlny na kolovrátku a výrobu slaměných ošatek. Po Poniklé padla s nemocí druhá polovina firmy, takže svatbu v Mlýně Davídkov zvládla Irenka hrdinně úplně sama.
V srpnu, když už bylo po nemoci, jsme byly obhlédnout veřejná prostranství v Uhelné Příbrami, kde se pomalu rýsuje hezký projekt revitalizace. Na dovolené na Vysočině jsme kromě poznávání krás přírody věnovali čas i vzdělávání (chválíme krásné expozice na zámku v Kamenici nad Lipou) a taky sběru přírodnin, protože sezóna věnců se kvapem blíží. V olomouckých kancelářích Arrows jsme prostorám dopřály trošku zelené divočiny ve skle. V Inspiritu jsme si daly jednu velkou svatbu na Žofíně, ve svatém Vítu a nakonec v Obecním domě. S prázdninami jsme se rozloučili na Základní škole v Uhelné Příbrami kurzem výroby kokedam.
V září jsme byly prošlápnout terén v Droždíně a Bystrovanech, protože se tam připravuje projekt cyklostezky a my můžeme pracovat na "zelené" části podkladů. Je radost spolupracovat na projektech, které jsou zelenější, než by musely být. V Olomouci se ještě zdržíme. Ve spolupráci s agenturou Evenpro jsme připravily přednášku o interiérové zeleni a kurz výroby květinových šperků. Na základně v Dubu jsme obdržely zásilku 11 balíků s cibulovinami, které byli třeba roztřídit, spočítat a postupně rozvézt na všechny zahrady. Léto sice sotva končí, ale my už myslíme i na vánoční zakázky a nakupujeme a vymýšlíme, čím vás zase ohromíme. Na konci září jsme si vyrazily nafotit s Renátou Jančo její interiérové doplňky a naši úrodu na Náš Mlýn.
S příchodem podzimu se opět naplno rozběhly práce na zahradách. Dokončili jsme zahradu v Chotěboři, která od jara o notný kus poporostla, káceli a sázeli jsme i v Uhelné Příbrami, v Nemilanech nás čekaly poslední práce a výsadby v sadu. Na Vysočině nás čekal velký úklid a přebírání skladu, abychom měly místo pro výrobky pro nás nový e-shop. První schůzku jsme absolvovaly na zahradě v Olomouci – Nové Ulici. A kromě pracovního života se posunul i ten osobní. Maru si zkrátila vlasy (jako dost) a Irenka vyhlíží nové bydlení v Brně.
V listopadu už si daly včely říct a my dokončili práce na zahradě v Pohořanech. Začaly jsme také sumarizovat adventní a vánoční objednávky a čekalo nás klasické nákupní kolečko po skladech, abychom měly ten nejkrásnější materiál. Počasí k nám bylo celkem milosrdné a stihly jsme ještě vysadit zásobní plochu okrasných keřů, ze kterých, až se rozrostou, budeme čerpat materiál na všechny kytice a dekorace. Závěr měsíce už se zcela nesl ve znamení adventu. Výroba a rozvoz dekorací spolkly několik dní a první adventní víkend jsme učily výrobu věnců, až se z nás kouřilo a hlasivky pak potřebovaly chvíli pohov.
V prosinci proběhlo velké stěhování do Brna. Opět s přítomností bacila, protože proč to mít jednoduché. Další z adventních víkendů jsme strávily v Boutique Hotelu Herbarium na příjemné akci lokálních tvůrců. Ještě do Vánoc jsme stihly výzdobu v Atelisu a výsadby v interiéru v Praze na Strahově. Potom už jen připravit dekorace na štědrovečerní stoly, doma přiměřeně uklidit, s pečením se nezalamovat, protože na návštěvách je stále co ochutnávat, a můžou přijít Vánoce.
Těšíme se, že budeme opečovávat. Moc rády se vracíme na místa činu a stříháme, dosazujeme, vymýšlíme, co krásného ještě v zahradách chybí k dokonalosti. Čeká nás také řada projektů, povětšinou rodinných zahrad, ale i pár výjimek se jistě najde. Přemýšlíme, jaké kurzy pro rok 2023 budou ty pravé a nevěsty už také chtějí vidět moodboardy pro jejich velký den. A pokračovat budeme i s postupným zušlechťováním našich zázemí a rozvojem našeho e-shopu. Už teď se máte na co těšit!
O reklamách, kterým není radno vždy věřit, o mulčování, které textilie nahradí, o půdě, kterou je třeba chránit a o trvalkách, které žádnou textilii nepotřebují
O pořádku na zahradě, který dělá dobré sousedské vztahy, o zodpovědnosti za vlastní majetek a o tom, že nicnedělání může znehodnotit pole i louky
O přípravách na zahradnickou sezónu, o předpěstování zeleninové sadby, vhodných termínech a zmrzlých mužích, kteří nás někdy brzdí v rozletu
